Po levé straně silnice, v úžasné norské krajině, se týčí k nebesům stěna Trollveggen, Stěna trollů, která dosahuje výšky až 1 800 metrů a je tak jednou z nejvyšších kolmých stěn na světě a vůbec nejvyšší v Evropě. Její dramatické vrcholy se téměř vždy halí do mraků a mlhy, což legendě mezi stěnami dodává na mystičnosti.
Sjíždíme klidným údolím řeky Raumy, údolím Romsdalen. Občas vidíme rybáře čekající na lososy. Pomalu se blížíme k norským břehům Atlantiku. Necháváme za sebou krásnou krajinu národního parku Rondane. Údolí se čím dál více zužuje a my tušíme brzký příjezd k prvnímu fjordu, který na své cestě Norskem uvidíme. Jen kousek cesty od vesničky Åndalsnes nás ale čeká ještě jedna zastávka: majestátní stěna Trollveggen.
Jsme v západním Norsku, kde čas miliony let tvaroval pomocí ledu a střídání teplot příkrá údolí, která jsou pozvolna zalívána mořem a mění se tak ve fjord. A tak tu teď stojíme s hlavou zalomenou dozadu a zíráme vzhůru na stěnu, jejíž povrch je ostře vybroušený ustupujícím ledovcem. Stěnu, která vzbuzuje respekt nejen svou majestátností, ale i svou historií, kdy dokázala potrápit nejednoho horolezce a připravit krušné hodiny skupinkám záchranářů.
Trollveggen je horolezcovou výzvou
Trollveggen se obvykle dramaticky halí do mračen
Trollvegen je jednou z nejvyšších skalních stěn v Evropě. Převýšení činí místy až 1 800 metrů, z toho bývá až 1 000 metrů extrémně kolmých a strmých. Největší nebezpečí při výstupu však není způsobeno náročností terénu, ale lámavostí skalního podloží stěny, která je zapříčiněna rychlým střídáním teplot, vysokou vlhkostí a náročnými povětrnostními podmínkami. Je tak obrovskou výzvou pro každého horolezce.
První úspěšné zdolání Trollveggen se uskutečnilo v roce 1965, kdy skupina norských horolezců dosáhla vrcholu. Již před tímto výborným horolezeckým výkonem bylo učiněno několik pokusů o dosažení vrcholů v okolí nejvyššího bodu stěny.
Československá hořkosladká stopa
Západ Norska nabízí neuvěřitelné letní scenérie
Do historie výstupů se zapsali i českoslovenští a poté čeští horolezci. Ti se na Trollveggen vydali již v srpnu roku 1972.
Bohužel má Stěna trollů na svědomí i spoustu lidských životů. O jednu z největších tragédií na stěně se postarali právě českoslovenští horolezci v roce 1973. Tehdy za nevyjasněných podmínek zahynulo pět Čechoslováků, kteří nepřežili společný, 200 metrů dlouhý, pád do údolí.
Jedna z posledních českých tragédií se odehrála na stěně v červenci 2019, kdy jedním ze zahynulých horolezců byl vydavatel časopisu Montana.
A tak tu stojíme na parkovišti pod Trollveggen. Při pohledu na československá jména na zdejším pomníčku chvíli přemýšlíme. Ve stěně i teď vidíme miniaturní postavy směle lezoucí k vrcholu této majestátní Stěny.
Čtení: Zájezdy do Norska – srovnání a doporučeníPříběh ale stěnou nekončí…
Dopřejte si výhledy i samotnou jízdu po Trollí stezce
Trollveggen je tak neskutečným příběhem nejen horolezeckých dobrodružství, ale i příběhem norských záchranářů, kteří nasazují své životy pro adrenalinové nadšence.
Pokračujeme dál, ale se Stěnou trollů se neloučíme. Zítra nás čeká Cesta trollů, úžasné silniční inženýrské dílo Trollstigen, které v roce 1936 vybudovali norští inženýři na opačné straně skalního masivu Trollveggen. Ale to už je jiný příběh… Příběh dechberoucích serpentin.
