Víte, že…
Cisterně Yerebatan se občas přezdívá „potopený palác“? Měří 140 metrů na délku, 70 metrů na šířku a pojme 80 000 kubických metrů vody.
Říkáte si, k čemu se vydávat ke staré cisterně, když jde jen o nádobu na vodu. Tyto důmyslné stavební kolosy ale byly ve starověku doslova životně důležité, jelikož sloužily jako zásobárny vody pro případy obléhání měst.
Konkrétně v Istanbulu bylo cisteren hned několik, zajímavostí ale bylo, že byly podzemní, takže spíše než kádě připomínají obrovský bazén.
Cisterna Yerebatan patří k jedné z komplexu cisteren, která byla znovu objevena mezi stavebními základy nových domů. Je zrestaurována a přístupná veřejnosti.
Vznikla pravděpodobně za vlády císaře Konstantina ve 4. st. n. l. a rozšířená byla o dvě století později císařem Justiniánem. Bylo objeveno, že čerpala vodu z Bělehradského lesa a přiváděla ji do Velkého paláce. Přestala plnit svou funkci po dobytí města Osmany. V polovině 16. století se o zásobárnách vody dozvěděl od místních jeden Francouz a informaci zveřejnil. Uchvátilo ho, že si lidé stále vodu z cisterny čerpali. Vybudovali si nad ní totiž studny a dokonce se také na jejich vodách plavili na loďkách a chytali ryby.
Kdysi mohli první turisté cisternou pouze proplout na loďce. Dnes, po renovaci cisterny, mohou návštěvníci vstoupit na vyvýšené stezky a pozorovat zajímavě nasvícené kužely, které promítají na zdivo cisterny abstraktní obrazy či obličeje turistů. V hladině se celá ta scenérie odráží jako v zrcadle a atmosféru dotváří hudba. Návštěva je jednoznačně zážitkem nad vodní hladinou, plnou různě barevných ryb. Jedinečnost památky se místním podařilo hezky zdůraznit a oživit. Navíc si tady odpočinete z rušných ulic Istanbulu a v letních měsících se příjemně zchladíte v podzemí.
Cisterna Yerebatan je největší podzemní zásobárnou vody ve městě. Klenba je z cihel a podpírá ji přes tři sta sloupů vysokých 8 metrů ve dvanácti řadách. Zajímavé je, že i sloupy jsou různě tvarované, pravděpodobně proto, že byly použity sloupy z jiných staveb města. Na konci haly je místo, kudy proudilo světlo, když byla voda vyčerpaná. Toto místo dotváří hlavy medúz na sloupech, jejich pomyslní hadi ve vlasech abstraktně připomínají stromy na vedlejší stěně.
Milník Milion
Poté, co vyjdete ven z cisterny, můžete ještě navštívit malou zajímavost. Nenápadný sloup na rohu ulice, blíže Cisterny Yerebatan a chrámu Hagia Sophia (Aya Sofia), je nazýván milník Milion. Je to vlastně pozůstatek brány na náměstí Augustion.
Náměstí Augustion – uprostřed stál 30 metrů vysoký sloup s jezdeckou sochou císaře Theodora II., na severním okraji byla umístěna čtyřproudová brána, v jejímž středu se nacházel zlatý milník – ideální výchozí bod všech silnic. Jedná se dnes spíše o sloup nebo kamenný kvádr, který z něj zbyl.
