Unikátní místo, které koncentruje významné budovy. V těsné blízkosti zde leží Královská knihovna, Belgický národní archiv a Kongresové centrum. Pojďme si dnes, o této zvláštnosti, povědět něco víc. Seznamte se s Mont des Arts.
Znáte-li některou ze slavných fotografií, které zachycují Brusel jako na dlani, pak byla s velkou pravděpodobností pořízena právě zde. Tato neformální městská část je oblíbená totiž zejména pro své unikátní výhledy, které, za příznivého počasí, nabízí. Za jasných dnů dohlédnete na radnici i Grande-Place a s trochou štěstí zahlédnete i Atomium.
Odvážným štěstí přeje aneb když král chce, vyroste i park ve městě
Kdysi zde byly fontány a monumentální schodiště
Tato pahorkatina, rozpínající se nedaleko paláce Coudenberg, je historickou částí v belgickém Bruselu. Vždy se těšila velké oblibě, lidé zde bydleli rádi, a proto lze konstatovat, že se jednalo o velmi přelidněnou oblast. Kolem 14. století se na místě koncentrovali především židé.
Na konci 19. století přišel král Leopold II. s odvážným plánem proměnit celé místo na uměleckou čtvrť. Povoláni byli architekti i designeři, kteří více či méně naplnili královy představy o revitalizaci městské oblasti. Upřednostněny byly především ty návrhy, které sahaly až k futuristickým představám.
Naopak ti, kteří navrhovali pouze mírné úpravy s přihlédnutím ke stávající podobě, tvrdě narazili. Jak bývá ve stavebnictví zvykem, po demolici došly finance. Proto vznikla uprostřed města nehostinná planina.
Řešení přineslo až uspořádání Bruselské mezinárodní expozice v roce 1910, která vedla k výstavbě tzv. dočasné zahrady. Z dočasné se ale stala trvalá, a tak po dlouhou dobu tento svah zdobilo monumentální schodiště s fontánami uprostřed zeleného parku.
Neustálé proměny vedoucí až k dnešní podobě
Oblíbená přírodní zahrada ale ukončila svou existenci v 50. letech minulého století. Architektura se přizpůsobila moderní době, a tak místu dominují geometrické tvary, mohutné budovy a park se přemístil na betonovou desku, která zakrývá místní parkoviště.
Ač se to může zdát neuvěřitelné, místo si zachovalo jakési kouzlo. Zřejmě za to můžou panoramata, která se vám naskytnou, vždy upravené záhony, kolem kterých vedou chodníčky lákající ke krátké procházce. A tip na závěr? Místní doporučují nejvyšší patro zdejší kavárny, lepší výhled prý nenajdete.
