Víte, že…
Maďarští cukráři každoročně vyhlašují dort roku? Nechte se jimi inspirovat při výběru.
Jaký dort máte spojený s cestou do Vídně? Přemýšleli jste někdy nad původem dortu Šarlota, když jste si na jeho ovoci pochutnávali na zahradě? Anebo máte raději cheesecake? Věděli jste, že tato americká klasika má kořeny v Řecku? Sladká tečka v podobě dortu patří nejen ke slavnostním příležitostem. Proto se nechte inspirovat a vydejte se na cestu po světě... od dortu k dortu.
Ať už si dort dáte kdekoliv, vždy má jeho konzumace slavnostní nádech. Náležitě si danou příležitost užijte. Ovocná šarlota bezpochyby nejvíc chutná při zahradní párty a jakýkoliv narozeninový dort ve společnosti těch, s kým je vám dobře.
Cestujete-li po světě, není od věci zastavit se na dortík ve vyhlášených tradičních cukrárnách a kavárnách, kde se pečením daných pochoutek zabývají a své know-how pečlivě střeží a předávají z generace na generaci. Na okamžiky, kdy si sníte sacher vedle Vídeňské státní opery, Dobošův dort u Gerbauda v Budapešti nebo red velvet v pětihvězdičkovém Waldorf Astoria na Manhattanu, se nezapomíná.
1. Schwarzwaldský dort není z Černého lesa
Temně čokoládový dort s třešněmi a se šlehačkou, jehož nutnou speciální přísadou je pálenka z třešní, nepochází z oblasti Černého lesa (Schwarzwaldu) na jihozápadě Německa, jak by se podle názvu mohlo zdát. Poprvé ho údajně připravil cukrář Josef Keller na začátku 20. století v Porýní.
Z Černého lesa ovšem pochází ta nejlepší třešňová pálenka, která se do dortu v nemalém množství přidává. A protože se „třešňovou vodou“ Kirschwasser opravdu nešetří, je jasné, že na dortu si pochutnají výhradně dospělí.
Schwarzwaldský dort je tradičním dezertem našich sousedů a pyšní se originálním spojením sladké, kyselé a hořké chuti. Vypadá velmi atraktivně a pochutnat si na něm můžete ve všech dobrých německých cukrárnách.
2. Elegantní L’Opéra – francouzská klasika
Kdy přesně tento elegantní dort vznikl, se neví, jisté je ovšem to, že má francouzský původ a jmenuje se podle slavného pařížského operního domu Opéra Garnier.
Jen pár centimetrů vysoký čtveratý dort politý čokoládou působí díky své vnější jednoduchosti velmi elegantně. A jeho vytříbená chuť vás dostane. L’Opéra se skládá z promazaných tenkých vrstev mandlového piškotu Joconde, jehož jméno odkazuje na obraz Mony Lisy – francouzsky La Joconde. To aby bylo zřejmé, jak vysoce oblíbený je tento piškot mezi cukráři.
Prestižní piškot je promazaný kávovým máslovým a čokoládovým krémem a spolu s čokoládovou polevou se vše (chuťově) nádherně snoubí.
Čtení: Zájezdy do Řecka – srovnání a doporučeníČtení: Zájezdy do USA – srovnání a doporučeníČtení: Zájezdy do Rakouska – srovnání a doporučeníČtení: Zájezdy do Maďarska – srovnání a doporučeníČtení: Zájezdy do Francie – srovnání a doporučení3. Charlotta – kouzlo ovocných zahrad
Stačí si tento „košík“ plný ovoce jen představit a začnou se vám sbíhat sliny. A možná se myšlenkami ocitnete v létě, na prosluněné terase nebo přímo na louce…
Poznávacím znamením tohoto letního dortu, známého po celém světě jako charlotta (nebo chcete-li počeštěně šarlota), je prstenec cukrářských piškotů, barevná stuha kolem nich a náplň ze smetanové pěny a čerstvého ovoce uvnitř.
Nejpravděpodobnější z verzí o původu jména dortu říká, že byl pojmenován po manželce anglického krále Jiřího III. a zároveň švagrové ruského cara Alexandra. Jako první ho nejspíš připravil právě pro Charlottu cukrář Mario Antoine Carême, který pekl i pro Napoleona.
4. Dobošův dort od maďarského mistra cukráře
Říká se, že je to dort pro odvážné, pokud si ho chcete připravit doma, nejste-li opravdu zkušení cukráři. Je ovšem hračka najít ho v sortimentu snad všech maďarských cukráren. Jde totiž o maďarsku cukrářskou klasiku, jejíž revoluční receptura pochází z konce 19. století.
Původně byl recept přísně střežený, ovšem roku 1906 odešel do důchodu jeho autor – cukrář József Dobos, který svůj recept věnoval sdružení budapešťských cukrářů s podmínkou, že ho budou moci zdarma využívat všichni jeho členové. A tak se také stalo.
Dobošův dort neboli Dobos torta se skládá z pěti až sedmi tenkých plátů piškotového těsta, které se pečou zvlášť, aby byly dostatečně suché, a posléze se plní krémem a ten je zvláční. Poslední vrstva se přelévá karamelem.
Až si ho budete v cukrárně vybírat, myslete na to, že ten nejlepší Dobošův dort je promazaný co nejtmavším krémem, což poukazuje na množství a kvalitu použité čokolády.
5. Dort Esterházy: jak chutná (nejen) Maďarsko?
Eszterházy torta byl vytvořen budapešťskými cukráři na počátku 20. století a byl pojmenován po Pavlu III. Antonu Eszterházym, členovi jedné z nejvýznamnějších maďarských šlechtických rodin, diplomatu a státníkovi ve službách Habsburků.
Díky své lahodné chuti a velké oblibě tento hodně sladký dort brzy zdomácněl na území celého Rakouska-Uherska a dnes si na něm můžete pochutnat snad ve všech maďarských i rakouských cukrárnách.
Tvoří ho tenké pláty oříškového či mandlového těsta a mezi nimi vrstvy vanilkového krému. Působí velmi efektně: jeho boky jsou obsypané sekanými ořechy a navrch se obvykle dává fondánová poleva zdobená čokoládovými obrazci.
6. Cheesecake – americká jednička z Řecka
Cheesecake je považovaný za americkou cukrářskou klasiku a „za oceánem“ si ho opravdu můžete dát snad na každém rohu. Jeho kořeny ovšem sahají do Evropy do doby před více než 4000 lety. Tehdy ho údajně poprvé připravili na řeckém ostrově Samos.
Jako výborný dobíječ energie někdejší cheesecake jedli i sportovci při první olympiádě. Když Řecko dobyli Římané, osvojili si recept a začali ho rozšiřovat do všech částí svého impéria.
Díky přistěhovalcům se dostal i do Spojených států. A tam také v 18. století odstartovala jeho hvězdná dráha, když byl vymyšlen krémový sýr Philadelphia, s pravým americkým cheesecakem v dnešní době neodmyslitelně spjatý.
Co restaurace (či oblast), to jiná variace. Jisté jsou dvě až tři vrstvy: krusta z rozdrcených sušenek, sýrová (tvarohová) vrstva a případně vrstva ovoce, polevy apod.
7. Red velvet – sametově hebký červený král
Dort Red velvet (Červený samet) má atraktivní červenou barvu a je sametově hebký a měkký. Je kyprý, kakaový, promazaný a ozdobený nadýchaným krémem. Pro romantiky jako dělaný.
Vznikl údajně v Americe roku 1972. A stylově si na něm pochutnáte, zajdete-li si na něj do hotelu Waldorf Astoria na Park Avenue na Manhattanu.
Za jeho nadýchaností i barvou stojí chemie, ne ovšem chemické přísady. Nadýchaný je díky smíchání jedlé sody s podmáslím. Kyselé podmáslí zároveň reaguje se zásaditými antokyany, obsaženými v kvalitních kakaových bobech, čímž se hnědá barva mění v červenou.
8. Princeznin dort: švédská síla jednoduchosti
Křehce a nevinně působící dort z piškotového těsta, schovaný pod zeleným, lehce pocukrovaným marcipánovým potahem ozdobeným na vrchu marcipánovými růžičkami: takový je švédský Princesstårta – Princeznin dort.
Pod světle zeleným marcipánem se ukrývá kromě piškotového těsta i vanilkový krém a malinový džem. Dort je perfektním příkladem toho, že v jednoduchosti je síla – a chuť!
Tuto pochoutku, původně označovanou jako grön tårta neboli zelený dort, si údajně oblíbily dcery švédského prince Karla, podle nichž získal dort své současné pojmenování. Recept se poprvé objevil v kuchařce z roku 1930, kterou sepsala učitelka malých princezen.
9. Sacher: rakouský „král dezertů“
Sacherův dort je jednoduše nepřekonatelný. Proto se o něj také vedly spory. Pochutná si na něm ovšem snad každý a obzvlášť ti, co milují čokoládu. Přitom údajně vznikl náhodou, když šestnáctiletý kuchařský učeň Franz Sacher v císařské kuchyni roku 1832 připravoval moučník pro hosty knížete Metternicha místo nemocného šéfkuchaře.
Vábně moučník sice nevypadal, chutnal ovšem výborně. Podává se promazaný meruňkovou marmeládou, politý čokoládovou polevou a s kopečkem šlehačky vedle.
A proč se kvůli němu strhla vášnivá dortová bitva? Sacherovi se díky dortu proslavili a zbohatli, ovšem jeden z potomků recept vyzradil vídeňské konkurenční cukrárně u Demlů. Až do roku 1955 se pak obě rodiny soudně přely o to, kdo smí dort nabízet s označením „originální“.
Originální si tedy dáte dnes jen u Sacherů. Demlova varianta není promazaná marmeládou uvnitř, ale pouze na povrchu. Výborné jsou obě. A nejen ty. Zajděte ve Vídni či jinde v Rakousku do cukrárny a přesvědčte se sami.
10. Staroslovanský medovník do každé rodiny
Medově-karamelová chuť tenkých plátů karamelového těsta a hutného karamelového krému uvnitř, který je nádherně zvláční, snoubící se s chutí vlašských ořechů: takový je medovník. Náplň tvoří přibližně polovinu hmotnosti dortu, který je kalorickou bombou. Ostatně který dort není.
Nejlépe chutná řádně uleželý. Uchovává se snadno a dlouho – zdravé sladidlo med totiž jeho životnost zvyšuje. A odkud pochází? Jisté je, že má slovanský původ, pravděpodobně jeho recept vymysleli ve východních zemích. Možná v Arménii, Gruzii či na Ukrajině.
Dopátrat se ovšem toho zaručeně pravého receptu je zřejmě nemožné, medový dort se připravoval doma a každá rodina si ten svůj „pravý“ recept přizpůsobovala vlastním chutím a předávala z generace na generaci. Dobrou chuť!
